Čemu máme věnovat větší pozornost: ochraně přírody nebo koronaviru?   


16.04.2020    Vytvořil: Memza Redaktor

Koronavirus změnil každodenní život lidí natolik, že důsledky jsou již vidět z vesmíru nebo jsou měřitelné seismologickými čidly pod zemskou kůrou. Neexistuje dnes na světě stát, kde by nebyla vyhlášena nějaká opatření proti šíření viru. V mnoha zemích se zrušila školní výuka a zaměstnavatelé požádali své zaměstnance, aby pracovali z domova. Všechny tyto změny byly nečekané a náhlé. Zavedená opatření mají navíc velkou podporu veřejnosti, protože se jedná o naléhavou situaci.

Opatření proti šíření pandemie však mohou paradoxně zachránit více životů snížením znečištění, než kolik jich ohrožuje samotný virus. Zmiňuje to řada odborníků. François Gemenne, ředitel belgické Hugo Observatory, která studuje interakce mezi změnami životního prostředí a politikou, pro časopis Forbes uvedl: "Je více než pravděpodobné, že počet životů, které budou ušetřeny kvůli současným opatřením, bude vyšší než počet životů, které by byly ztraceny kvůli pandemii. Nejvíce mě překvapuje, že opatření, kterými jsme připraveni čelit koronaviru, jsou mnohem přísnější než opatření, která bychom byli ochotni použít proti změně klimatu nebo znečištění ovzduší.“

Jeho slovům dávají za pravdu také možné odhady a propočty. V Číně zemře na znečištění ovzduší každoročně více než jeden milion lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že celosvětově na znečištěný vzduch zemře každý rok až 7 milionů lidí. Konečný počet obětí právě probíhající pandemie zůstává předmětem dohadů. Černé předpovědi odhadují, že by bez opatření mohl být v milionech.

Zatím nejkonkrétnější srovnání počtu obětí v důsledku uvedených hrozeb bylo provedeno v Číně, kde vypukla epidemie koronaviru jako první, a která dlouhodobě trpí silně znečištěným ovzduším. Předběžné výpočty tvrdí, že snížení znečištění ovzduší v Číně způsobené přerušením hospodářské aktivity pravděpodobně zachránilo dvacetkrát více životů, než kolik jich zde bylo ztraceno přímo v důsledku infekce virem.


Měření zjistila, že v důsledku protivirových opatření významně poklesly pozemní koncentrace klíčových znečišťujících látek, jmenovitě jemného polétavého prachu (PM 2,5). Právě tato škodlivina silně přispívá k předčasné úmrtnosti. Snížení průměrné koncentrace PM 2,5 se v Číně během ledna a února letošního roku odhaduje o 10 μg/m3 a to ve srovnání se stejnými měsíci v předchozích dvou letech. Srovnání dat ve čtyřech velkých městech ukazuje ještě mnohem výraznější snížení.

Koncentrace PM 2,5 ve čtyřech čínských městech v lednu až únoru 2016–2019 (červená linka) oproti stejnému období v roce 2020 (modrá linka). V uvedených městech se za uvedené období odhaduje průměrné snížení PM 2,5 o 15 až 17 μg/m3.


Čínští vědci v minulých letech studovali účinky zlepšení kvality ovzduší na míru úmrtnosti během olympijských her v Pekingu v roce 2008. Zjistili výrazné snížení úmrtnosti dětí mladších pěti let a dospělých nad 65 let. Měsíční úmrtností vzrostla se zvýšením PM 2,5 o 1 μg/m3 o 2,9 % u dětí mladších pěti a o 1,4 % u osob starších 70 let.

Výpočtem lze dojít k výsledku, že dvouměsíční snížení obsahu PM 2,5 o 10 μg/m3 mohlo v Číně zachránit životy 4 tisíc dětí mladších pěti let a 73 tisíc dospělých nad 70 let. Z toho vyplývá, že počet životů zachráněných v důsledku snížení znečištění je v Číně zhruba dvaceti-násobek počtu životů, které byly v důsledku onemocnění koronavirem ztraceny.

Podobně drasticky dopadá na veřejné zdraví také klimatická krize. Měnící se klima zabíjí lidi při extrémních vlnách veder a dalších přírodních katastrofách. Stejně tak se v mnohých oblastech podílí na nedostatku potravin a vody. Navíc teplejší klima šíří do nových regionů nemoci, jako jsou malárie a horečka dengue. Lze jen stěží odhadovat počet obětí v důsledku klimatických změn, ale pravděpodobně se jedná a bude jednat o největší ekologickou katastrofu v dějinách lidstva.


Propastný rozdíl mezi reakcemi na pandemii a environmentální rizika by nám mohl pomoci se zamyslet nad tím, proč reagujeme tak drasticky na to, co není tak škodlivé a tak vlažně na to, co zabíjí nebo bude zabíjet mnohem více lidí. Proč se bojíme koronaviru mnohem víc než znečištění ovzduší, klimatické krize nebo jiných environmentálních hrozeb?

Současná situace na rozdíl od dosavadní vlažné politické reakce na klimatickou krizi ukázala, že političtí představitelé a firmy jsou v zájmu ochrany lidí na doporučení vědců schopni provádět radikální krizová opatření. V případě pandemie jsem byli svědky toho, že vlády jednaly okamžitě a lidé změnili své chování ve velmi krátkém čase. To samé žádá již roky environmentální hnutí od vlád a lidí při řešení klimatické krize.

Vlády by měly jednat se stejnou razancí v oblasti klimatu jako v případě pandemie koronaviru. Dnešní situace totiž ukazuje, že je možné, aby se podobný druh mobilizace zdrojů uskutečnil ve velmi krátkém čase za souhlasu veřejnosti. Navíc ze srovnání vyplývá, že současná krizová opatření snížila emise uhlíku více než samotná klimatická opatření provedená v minulosti.

Probíhající pandemie lze využít jako příležitost k řešení klimatické krize a dalších environmentálních problémů. Jako první takový krok můžeme vidět iniciativu řady členských států Evropské unie. Třináct z nich vydalo v minulém týdnu prohlášení, ve kterém požadují urychlení zelené transformace, která by z jejich hlediska měla být společným výchozím bodem pro řešení nadcházející ekonomické krize. Součástí prohlášení je také snaha o rychlejší přijetí ambicióznějšího cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030, ze současných čtyřiceti procent na alespoň padesát, optimálně pětapadesát procent. Výzvu v minulém týdnu zveřejnila skupina států včetně Itálie a Španělska, které jsou nejvíce zasaženy koronavirem. Součástí výzvy jsou dále Dánsko, Rakousko, Finsko, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko, Francie, Německo a Řecko.

Zdroje

COVID-19 reduces economic activity, which reduces pollution, which saves lives

Coronavirus Lockdown May Save More Lives By Preventing Pollution Than By Preventing Infection

What would happen if the world reacted to climate change like it’s reacting to the coronavirus?

Coronavirus could cause fall in global CO2 emissions

The effect of air pollution on mortality in China: Evidence from the 2008 Beijing Olympic Games

Use Lessons Of COVID-19 To Build A Green Recovery, Say EU Ministers



Komentáře