Co je špatně s palmovým olejem?   


01.02.2018    Vytvořil: Memza Redaktor

Palmový olej je druh jedlého rostlinného oleje, který se nachází ve zhruba 40-50% všech výrobků v domácnostech v rozvinutých zemích. Palmový olej je přítomen v široké škále výrobků včetně pečiva, cukrovinek, šampónů, kosmetiky, čisticích prostředcích, detergentech a zubní pastě. V zemích, kde je palmový olej produkován, je palmový průmysl spojen s problémy, jako jsou odlesňování, klimatické změny, týrání zvířat a porušování práv domorodých obyvatel. Kvůli masivnímu rozvoji palmového průmyslu dochází k velkoplošnému odlesňování tropických deštných lesů. Jednou z možností jak se nepodílet na ničivých důsledcích palmového průmyslu je spotřebitelský bojkot výrobků z palmového oleje.

Palmový olej je druh jedlého rostlinného oleje, který je získáván z plodů palmy olejné. Palma olejná je původem ze západní Afriky, ale může růst, kdekoliv je dostatek tepla a srážek. Dnes je proto palma olejná pěstována v Africe, Asii, Severní Americe a Jižní Americe, přičemž 85 % globální produkce palmového oleje pochází z Indonésie a Malajsie. Při pěstování palmy olejné jsou z velké části používány neudržitelné metody pěstování.

Palmový průmysl je propojen s problémy, jako jsou odlesňování, klimatické změny, týrání zvířat a porušování práv domorodých lidí. Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) je každou hodinu zničena plocha pralesů o velikosti 300 fotbalových hřišť, aby vznikl prostor pro pěstování palmy olejné. Toto velkoplošné odlesňování vede k vyhubení mnoha druhů. Současná zjištění ukazují, že pokud se tyto praktiky nezmění, orangutan může v divoké přírodě vymřít v příštích pěti až deseti letech a tygr sumaterský v následujících méně než třech letech.

Celkově je ročně produkováno 50 milionů tun palmového oleje, čímž pokryje více než 30 % světové spotřeby všech rostlinných olejů. Tento jediný rostlinný olej se nachází ve zhruba 40-50% všech výrobků v domácnostech v rozvinutých zemích. Palmový olej se objevuje v široké škále výrobků včetně pečiva, cukrovinek, šampónů, kosmetiky, čisticích prostředcích, detergentech a zubní pastě.

Deštný prales v plamenech

Velký podíl expanze olejové palmy se odehrává na účet biodiverzity a ekosystémů. V současnosti je v důsledku neudržitelného rozvoje palmového průmyslu považována asi třetina všech savců v Indonésii za kriticky ohrožené druhy.

Jedno zvíře má podle ochránců divoké přírody zvláštní význam – orangutan, který se stal ikonou v boji proti odlesňování na Borneu a Sumatře. Během posledních dvou desetiletí bylo přes 90 % životního prostředí orangutana zničeno. Odhadem je každoročně kvůli rozvoji palmových plantáží zabito 1 000 až 5 000 orangutanů. Orangutan je klíčovým druhem a hraje důležitou roli v udržení zdravého pralesního ekosystému, protože se podílí na šíření semen rostlin indonéského deštného pralesa. Mnoho rostlinných semen vyklíčí, pouze pokud prošlo střevy orangutana, takže je tento primát pro existenci pralesa nezbytný. Orangutan není jediným druhem zasaženým rozvojem palmových plantáží, jeho situace ilustruje příběh tisíců dalších druhů, které v jihovýchodní Asii čelí stejnému osudu.

Odlesňování z důvodu produkce palmového oleje přispívá ke klimatické změně. Odstranění pralesa je spojeno se spálením neprodejného dřeva a zbylého pralesního podrostu, čímž se do atmosféry uvolňuje množství oxidu uhličitého. Kvůli odlesňování je Indonésie zemí s třetími největšími emisemi skleníkových plynů na světě.

Živočišné druhy strádají

Mnoho zvířat je během odlesnění zraněno, zabito nebo vyhnáno. Navíc rozvoj palmových plantáží zvyšuje dostupnost zvířat pro pytláky a pašeráky, kteří chytají a prodávají divoká zvířata jako domácí mazlíčky, využívají je pro lékařské účely nebo je zabíjejí pro různé části jejich těl. Proto je ničení pralesů kvůli rozvoji palmových plantáží také otázkou zvířecích práv.

Divoká zvířata, jako jsou orangutani, byla nalezena upálená zaživa, zabita mačetami, střelnými a jinými zbraněmi. Během posledních dvaceti let zemřelo při odlesňování kvůli palmovým plantážím více než 50 000 orangutanů. To se děje přímo při procesu odlesnění, nebo když zvířata vstoupí při hledání potravy do vesnice či existující palmové plantáže. Orangutaní matky jsou často zabity pytláky a jejich mláďata jsou prodána nebo držena jako domácí mazlíček, případně jsou využita v zábavním průmyslu v parcích divokých zvířat v Thajsku nebo na Bali.

Další velká zvířata, která trpí výsledkem rozvoje palmového průmyslu, jsou tygr sumaterský, nosorožec sumaterský, medvěd malajský, bornejský trpasličí slon, levhart obláčkový a kahau nosatý. Síť silnic, která je budována, aby umožnila přístup pracovníkům plantáží a jejich vybavení do lesa, také zvyšuje dostupnost těchto území pro pytláky, kteří hledají tato ceněná zvířata. Pytlákům je umožněn pohodlný přístup do oblastí, kam dříve museli cestovat skrze neprostupné oblasti lesů.

Dětská práce a vysídlení domorodců

Zakládání palmových plantáží je často propagováno jako způsob rozvoje chudých regionů Bornea a Sumatry. Ve skutečnosti má palmový průmysl na lidi v těchto oblastech devastující dopad. Až příliš často je největším zájmem vlády ekonomický růst. To vede k tomu, že vláda umožňuje odebrat území obývané domorodými lidmi ve prospěch korporací, které sledují především svůj vlastní finanční prospěch.

Palmový průmysl je spojen s rozsáhlým porušováním lidských práv. Palmový průmysl využívá v odlehlých oblastech Malajsie a Indonésie dětskou práci. Děti musí nosit velké náklady těžkých plodů, plít plantáže a trávit každý den mnoho hodin sběrem plodů. Vyčerpání z vedra, modřiny a odřeniny z lezení po pichlavé palmě jsou v tomto pracovním prostředí běžné. Děti za tuto práci často dostanou zaplaceno jen velmi málo nebo vůbec ne.

S postupnou likvidací deštného pralesa, na kterém domorodí lidé životně závisí, členové místních komunit zjišťují, že nemají jinou volbu než se stát pracovníkem na plantáži. Často vydělají sotva dostačující příjem ke svému přežití a přežití svých rodin. Namísto soběstačnosti se domorodé komunity stávají příjmově odkázány na úspěch palmového průmyslu. Palmový průmysl tyto lidi zanechává zranitelné cenami palmového oleje na světových trzích, které nemohou nijak ovlivnit.

Jak pozná palmový tuk spotřebitel?

Zjistit přítomnost palmového oleje v potravinách je od začátku roku 2015 mnohem jednodušší. Do 31. prosince 2014 mohlo být v Evropské unii udáváno ve složení na obalech potravin pouze označení „rostlinný tuk“ nebo „rostlinný olej“. Spotřebitel nemohl zjistit, jaký druh rostlinného oleje byl při výrobě použit. Od 1. ledna 2015 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1169/2011 musí být nově udáváno, jaký druh rostlinného oleje byl použit, jedná-li se o směs rostlinných olejů, které druhy rostlinných olejů se ve směsi nacházejí. Pokud výrobek obsahuje palmový olej, musí být ve složení na obalu výrobku uvedeno jedno z následujících označení: „palmový olej“, „palmový tuk“, „palmojádrový olej“ nebo „palmojádrový tuk“, případně „směs rostlinných tuků“ s bližší specifikací o složení směsi v závorce.

Jak poznat palmový olej ve výrobcích umožňuje novinka – aplikace Palm oil scanner, o které jsme vás na webu Memza nedávno informovali.



Komentáře

Pro vložení komentáře je nutné se registrovat.