Demolice jaderných elektráren v Německu startují   


13.09.2019    Vytvořil: Memza Redaktor

Nepoužívaná jaderná elektrárna na řece Rýn v Německu byla zbourána za použití robotů, kteří ji srovnali se zemí. Elektrárna Mülheim-Kärlich byla v provozu v 80. letech něco přes rok. Byla odstaven v roce 1988 kvůli obavám z rizika zemětřesení v jejím okolí. Technicky náročný úkol její demontáže pak začal v roce 2004.

Německo se v důsledku katastrofy ve Fukušimě v roce 2011 rozhodlo postupně zrušit do roku 2022 všechny své jaderné elektrárny. Navíc také plánuje nejpozději do roku 2038 zavřít všechny své uhelné elektrárny, aby snížilo emise skleníkových plynů. Znamená to, že v nadcházejících letech v Německu proběhne mnohem více podobných demolic. Před deseti lety představovaly německé elektrárny symbol technického pokroku. Dnes se Německo stává světovým lídrem v rozebírání těchto komplexních zařízení.

Celkem 162 metrů vysokou betonovou chladicí věž v Mülheim-Kärlich začali inženýři zkracovat loni v květnu. Připevnili robota na ústí věže a během následujícího roku se posouval dolů po budově - trochu jako housenka pohlcující list. Letos v červnu pak měla věž polovinu své předchozí výšky.

Další postup demolice proběhl mnohem rychleji - během pouhých čtyř hodin. Protože úřady nedovolily použít explozi, byla vyvinuta nová metoda - proces, který by šel nazvat „kladivo a nůžky“. Věž byla podepřena 36 sloupy ve tvaru V. Tým expertů použil obří robotické "kladivo" k oslabení některých sloupů, a pak "high-tech nůžky", které sloupy odsekaly, což zapříčinilo zborcení chladící věže.

Tato jedinečná metoda měla další výhodu. Výbuchy způsobují uvolnění obrovského množství prachu, které se po explozi rozlítne do širokého okolí. Chladící věž elektrárny v Mülheim-Kärlich však spadla tak, že vyprodukovala minimum prachu. Přestože věž nebyla radioaktivní, stále existují požadavky minimalizovat při demolicích potenciální šíření škodlivých materiálů.

Více než tři desetiletí dominovala v tomto malém městě v západním Německu věž odkazující na dobu, kdy tato země vyrobila z jaderné energie až 30 % své elektřiny. V sedmdesátých a na začátku osmdesátých let byla jaderná energie vnímána jako známka německého technologického pokroku. Ovšem když katastrofa v Černobylu v roce 1986 způsobila přesun radioaktivních mraků přes západní Evropu, nabraly obavy z bezpečnosti jaderné energie zcela nový rozměr.

Po znovu-sjednocení Německa v roce 1990 bylo v bývalém východním Německu vyřazeno několik sovětských jaderných elektráren, které nesplňovaly západoněmecké bezpečnostní standardy. Německo pak dále utlumovalo jadernou energii, ale až japonská katastrofa ve Fukušimě přiměla vládu ke skutečné akci. Ze 17 reaktorů v zemi bylo osm okamžitě zastaveno. Sedm reaktorů, které jsou v provozu dnes, má být uzavřeno do roku 2022.

Německo vidí likvidaci jaderných elektráren jako novou ekonomickou příležitost. I po uzavření elektrárny jsou stále potřeba lidé, kteří jsou odborníky na radioaktivní materiály, a stále jsou potřeba lidé, kteří vědí, jak ovládat stroje uvnitř vysloužilých jaderných zařízení. Právě toto know-how lze exportovat do jiných zemí. Dnes je na světě zhruba 450 jaderných elektráren, z nich se mnoho blíží ke konci své životnosti. Řada Němců tak sází na kartu, že budou hrát důležitou roli při pomoci jiným zemím, jak se vypořádat s vyřazenými elektrárnami.

Podle Světové jaderné asociace dnes Německo získává asi 12 % své elektřiny ze svých sedmi jaderných reaktorů a více než 40 % z uhlí. Obnovitelné zdroje ovšem v následujících letech zaplní vznikající mezeru ve výrobě elektřiny a to v zemi s velkým energeticky náročným průmyslem vyrábějícím automobily, ocel a chemikálie. V současnosti Německo vyrábí více elektřiny, než kolik spotřebuje, a přebytek exportuje do sousedních zemí. Rezervní potenciál proto mají.

Zdroje

Coal phase-out is a real challenge: German energy official

Nuclear power is too costly and too risky

How to demolish a nuclear power plant without blowing it up



Komentáře