Emise metanu jsou stále podceňované   


29.04.2020    Vytvořil: Memza Redaktor

Koncentrace metanu v historických vzorcích ovzduší měřili vědci z University v Rochesteru ve Spojených státech a zjistili, že jsou velmi podceňované emise metanu z využívání fosilních paliv. V článku publikovaném letos v únoru v prestižním vědeckém časopisu Nature autoři uvádějí, že snižování spotřeby fosilních paliv je klíčovým prostředkem v boji se změnami klimatu. Přísnější opatření ohledně těžbě a zpracování fosilních paliv by tak měly potenciál snížit budoucí globální oteplování mnohem výrazněji, než se dříve předpokládalo.

Metan je po oxidu uhličitém druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem, který pochází z lidské činnosti a podílí se na lidmi způsobených změnách klimatu. Množství metanu vypuštěného do atmosféry se za poslední tři století zvýšilo přibližně o 150 procent, ale pro vědce bylo velmi obtížné přesně určit, odkud tyto emise pocházejí. Metan totiž totiž vzniká jak přirozeně, tak v důsledku lidské činnosti. 

Ve srovnání s oxidem uhličitým a dalšími skleníkovými plyny má metan relativně krátkou dobu setrvání v atmosféře, kde zůstává v průměru jen devět let, zatímco oxid uhličitý setrvává v atmosféře zhruba sto let. Díky tomu je omezování emisí metanu vhodnou strategií v boji s klimatickými změnami, protože lze dosáhnout kýženého efektu v kratším časovém horizontu. Pokud bychom dnes přestali emitovat veškerý oxid uhličitý, vysoké hladiny oxidu uhličitého v atmosféře budou ještě dlouho přetrvávat. S metanem je to jinak. Pokud bychom provedli změny v  současných emisích metanu, bude se výsledek projevovat mnohem rychleji.

Metan emitovaný do atmosféry lze na základě výskytu vzácného radioaktivního izotopu uhlíku   (uhlík-14), rozdělit do dvou kategorií. Existuje takzvaný fosilní metan, který byl po miliony let ukládán v ložiscích uhlovodíků, a který již neobsahuje žádný uhlík-14, protože se izotop v těchto ložiscích v průběhu času rozpadl. Dále na povrchu planety existuje metan biologického původu, který je v kontaktu s rostlinami a volně žijícími živočichy a obsahuje větší podíl zmíněného izotopu uhlíku. Metan biologického původu se může přirozeně uvolňovat ze zdrojů, jako jsou mokřady nebo z antropogenních zdrojů, jako jsou skládky, rýžová pole nebo farmy hospodářských zvířat. Fosilní metan, který je předmětem uvedené studie, může být emitován přírodními geologickými úniky nebo v důsledku lidské činnosti při získávání a využívání fosilních paliv včetně ropy, plynu a uhlí.

Vědci dokáží celkem přesně určit celkové množství metanu, které se každý rok uvolní do atmosféry, ale je obtížné rozlišit emise metanu podle jednotlivých zdrojů. Kolik z celkových emisí pochází z fosilních zdrojů a kolik z biologických? Kolik metanu se uvolňuje přirozenou cestou a kolik se uvolňuje lidskou činností?

Odborná komunita se již delší dobu  snažila porozumět tomu, kolik metanu do atmosféry vypouštějí lidé. Podíl fosilních paliv je jeden z největších, ale bylo náročné ho přesně stanovit, protože v  atmosféře mají přirozené i antropogenní emise fosilního metanu stejné izotopové složení. Autoři studie se rozhodli využít ledovcové vrty z Grónska, aby díky nim mohli přesněji odlišit přirozené a antropogenní emise metanu. Vzorky z ledovců konzervují historické složení atmosféry, protože v ledu jsou uvězněny vzduchové bubliny se složením vyskytujícím se v minulých historických obdobích. Vědci k získání vzduchu z bublin využívají tavicí komoru a následně analyzují jeho chemické složení.

V uvedeném výzkumu byla provedena analýza složení vzduchu od počátku 18. století - před začátkem průmyslové revoluce - až do současnosti. Lidé začali ve významném množství používat fosilní paliva od poloviny 19. století. Měření koncentrací a složení metanu před tímto datem vědcům umožňuje identifikovat přirozené emise očištěné o emise pocházejících z fosilních paliv vlivem činnosti člověka. 

Měřením izotopického složení metanu ve vzduchu, který se vyskytoval před více než 200 lety, vědci zjistili, že téměř veškerý metan uvolněný do atmosféry byl biologického původu a to až do roku 1870. V té době začal podíl fosilního metanu rychle stoupat. Načasování se shoduje s prudkým nárůstem používání fosilních paliv. 

Navíc neexistují žádné předpoklady naznačující, že by se v minulosti téměř nulové emise fosilního metanu, které by vznikaly z přirozených příčin, mohly v průběhu posledních desetiletí měnit. Emise přirozeně uvolňovaného fosilního metanu jsou dle zjištění vědců asi 10krát nižší, než uváděly dřívější odhady. S ohledem na celkové emise fosilního metanu, který se v atmosféře dnes vyskytuje, lze usuzovat, že emise fosilního metanu uvolněného lidskou činností jsou vyšší o 25-40 % než se předpokládalo.

Zjištěná data mají důsledky pro výzkum v oblasti změny klimatu. Pokud antropogenní emise fosilního metanu tvoří větší část celkových emisí, bude mít snížení emisí metanu z těžby a využívání fosilních paliv mnohem větší dopad na omezení budoucího globálního oteplování.

Zdroje

Preindustrial 14CH4 indicates greater anthropogenic fossil CH4 emissions

Methane emitted by humans vastly underestimated



Komentáře