Energetická společnost Vattenfall nemá nárok požadovat odškodnění za německý výstup z jádra   


15.05.2018    Vytvořil: Memza Redaktor

Švédský energetický gigant Vattenfall nemá dle německé vlády právní nárok požadovat u amerického arbitrážního soudu odškodnění 120 bilionů korun za vynucený předčasný konec provozu jaderných elektráren v Německu.

Německá vláda se k požadavkům energetické společnosti vyjádřila minulý týden v prohlášení německým zákonodárcům, kteří prošetřují postoj vlády ke snaze energetické společnosti získat finanční kompenzaci skrze Mezinárodní centrum pro vyrovnání investičních sporů (Centre for Settlement of Investment Disputes zkráceně ICSID). ICSID je mezinárodní arbitrážní instituce založená v roce 1965, která rozhoduje právní spory mezinárodních investorů.

V roce 2016 rozhodl německý Nejvyšší soud, že energetické společnosti mohou za předčasné ukončení výroby elektřiny v jaderných elektrárnách žádat po Německu jen minimální odškodné. K urychlenému odstupu od jaderné energetiky se německá vláda rozhodla po nehodě v japonské Fukušimě.

Energetická společnost Vattenfall, která není v rukou německých vlastníků, se poprvé obrátila k ICSID se stížností na Německý stát již v roce 2012. Vattenfall spolu s dalšími energetickými společnostmi E.ON a RWE poté německou vládu zažalovaly s tím, že rozhodnutí zavřít všechny jaderné elektrárny v roce 2022 je stejné jako jejich vyvlastnění.

Německý ministr ekonomiky Thomas Bareiss se v dubnu vyjádřil, že: "federální vláda v zahájeném arbitrážním řízení společností Vattenfall proti Německé spolkové republice požaduje, aby byla arbitráž zamítnuta."

Berlín poukazuje na nedávné rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie v obdobném případě a tvrdí, že arbitráž u rozhodčí organizace mimo země Evropské unie ve vztahu k případu mezi evropskou společností a členským státem je nepřípustná.

V březnu Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že arbitrážní doložky shodné pro téměř dvě stě různých investičních dohod mezi členskými státy EU porušují evropskou legislativu, čímž platnost podobných ujednání zpochybnil. V konkrétním případě Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že rozhodčí nález, který v roce 2012 přiznal nárok na odškodnění nizozemské pojišťovací společnosti Achmea od Slovenské republiky na základě bilaterální investiční dohody zděděné ještě z dob bývalého Československa, porušuje evropské právo.

Vattenfall, který očekává verdikt od americké arbitrážní instituce ICSID již tento rok, tvrdí, že rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie nemá žádný vliv na jejich zahájené řízení proti Německu.

Vedoucí mediálního oddělení energetické společnosti Vattenfall Sandra Kuhberger tvrdí, že "na rozdíl od případu Achmea, náš případ je založen na Evropské energetické úmluvě (European Energy Charter Treaty). Dohoda byla podepsána nejen všemi členskými státy a třetími zeměmi, ale také samotnou Evropskou unií."

Německo odmítá žádosti energetických společností na odškodnění jako neopodstatněné a tvrdí, že jeho rozhodnutí ukončit jadernou energetiku bylo ospravedlnitelné, protože se po katastrofě ve Fukušimě v roce 2011 jaderné riziko změnilo. Dále pak tvrdí, že si ukončení výroby v jaderných elektrárnách přeje většina voličů.

Sandra Kuhberger tvrdí, že "Vattenfall nezpochybňuje samotné rozhodnutí ukončit jadernou energetiku v Německu, ale trvá na získání odškodnění za finanční ztráty, které to společnosti způsobí."

Energetická společnosti Vattenfall, která získává velkou část svého obratu ze svých aktivit v Německu, musela na základě rozhodnutí německé vlády v roce 2011 vyřadit z provozu staré dosluhující reaktory Kruemmel a Brunsbuettel v severním Německu a započít ukončující program pro zbývající reaktory.

Zdroje:

Nuclear Decommissioning Market Analysis and Overview 2018

Germany says Vattenfall has no grounds to seek arbitration over nuclear phase-out



Komentáře