Karanténa způsobila pokles světových emisí uhlíku   


07.06.2020    Vytvořil: Memza Redaktor

Abychom našli tak výrazný pokles emisí oxidu uhličitého, který je očekáván letos, museli bychom se prý vrátit až do období druhé světové války. V důsledku opatření proti šíření covid-19 letos poklesnou emise o 4 % až 7 %, alespoň to tvrdí studie, která byla letos v červnu publikována ve vědeckém časopise Nature Climate Change.

Zda bude výsledek na konci roku v horní nebo dolní části uvedeného rozsahu bude záviset především na tom, zda se v druhé půlce roku vrátí pandemie, která by si vynutila stejně masivní opatření, a tím pádem by se opět propadla spotřeba energie, jejíž výroba je nejvýznamnější zdroj světových emisí uhlíku.

Vědci, kteří článek publikovali, současně odhadli doposud zaznamenaný pokles. Dle nich emise mezi lednem a dubnem klesly o 8,6 % ve srovnání se stejným obdobím v předchozím roce. To je však průměrná hodnota za celé období, ale odborníci utvořili také záznamy poklesu emisí v průběhu tohoto období.

Pokud srovnali emise ze sedmého dubna letošního roku, kdy byla opatření ve většině světa nejrozsáhlejší, s denním průměrem roku 2019, dosáhl pokles celosvětových emisí 17 %. Aby vědci mohli odhady spočítat, vyvinuli systém ukazatelů činnosti, jako jsou spotřeba energie nebo mobilita. Tímto způsobem analyzovali celkem 69 zemí, které produkují 97 % všech emisí oxidu uhličitého na planetě.

Během uvedeného minima vypouštěných emisí okolo sedmého dubna bylo 86 % celosvětového snížení emisí způsobeno poklesem silniční dopravy, průmyslu a výroby elektřiny. Letectví, které je nejvíce postiženým odvětvím, bylo odpovědné pouze za 3 % tohoto globálního poklesu.

Vědci provedli také odhad snížení emisí pro jednotlivé státy. V České republice pak došlo během nejpřísnějších omezení k poklesu o 23,7 % celkových emisí oxidu uhličitého, přičemž v jednotlivých sektorech se tento pokles u nás projevil různě. Nejvýraznější byl ve výrobě elektrické energie, kde emise poklesly o 55,6 %. Následovala doprava, kde byl pokles o 17,6 %, a dále pak průmysl s 13,3 %.

Autoři studie ovšem varují, že pokud po tomuto poklesu nedojde ke strukturálním změnám, tak je velmi pravděpodobné, že příští rok dojde opět k nárůstu emisí. Jako příklad může sloužit ekonomická krize roku 2008. V jejím důsledku klesly v roce 2009 emise oxidu uhličitého o 1,4 %, ale v následujícím roce se naopak prudce zvýšily o 5,1 %.

Atmosferická koncentrace i přes tento pokles emisí stále roste a dosahuje rekordů. To je způsobeno určitou složitostí systému, protože se v atmosféře hromadí oxid uhličitý, který nepochází jen z přímé lidské činnosti. Současné snížení navíc není tak významné ve srovnání s miliardami tun oxidu uhličitého vypuštěných do atmosféry od začátku průmyslové revoluce. Než by se na atmosferické koncentraci nějak projevilo každoroční snížení emisí o 1 % až 2 %, trvalo by to 10 až 15 let.

Zdroje

Las emisiones de dióxido de carbono caerán entre un 4% y 7% este año por el confinamiento

Temporary reduction in daily global CO2 emissions during the COVID-19 forced confinement

Lockdowns trigger dramatic fall in global carbon emissions



Komentáře