Klimatická změna způsobí velkou migrační vlnu do Evropy   


07.02.2018    Vytvořil: Memza Redaktor

Výzkumníci spočetli vztah mezi vzrůstem teploty a počtem žádostí o azyl. Tvrdí, že se vlivem teplotního růstu zvýší počet lidí migrujících do Evropy. Nová studie předpovídá, že pokud současné trend dále poroste, klimatická změna způsobí zvýšení v počtu migrantů hledajících azyl v Evropě.

Podle výzkumu, pokud bude současný trend vzrůstu teploty zachován, se počet migrantů hledajících azyl v Evropě každoročně ztrojnásobí nezávisle na dalších politických a ekonomických faktorech. Ale i pokud bude snaha zbrzdit globální vzrůst teploty úspěšný, dle předpovědí počet žadatelů o azyl stoupne o jednu čtvrtinu. Wolfram Schlenker, profesor mezinárodních a veřejných vztahů na Kolumbijské Univerzitě v New Yorku a hlavní autor studie, prohlásil: „Evropu čeká větší počet zoufalých lidí, kteří opouští své domovské země.“

Bob Ward, komunikační ředitel Granthamského výzkumného institutu pro klimatickou změnu a životní prostředí při Londýnské škole ekonomické a politické vědy, který do výzkumu zapojen nebyl, potvrdil, že přestože řada předpovědních modelů často selhává, výsledky výzkumu by měly být brány vážně. „Tato studie ukazuje, jak Evropu zasáhne jeden z nejvážnějších dopadů změny klimatu. Stovky milionů, možná miliarda, lidí budou vystaveny stoupající hladině moří a změnou v četnosti extrémních projevů počasí, které způsobují masovou migraci z nejzranitelnějších oblastí. Z lidské historie víme, že takové migrace často vedou ke konfliktům a válkám s ničivými důsledky. Potenciálně obrovské škody způsobené konflikty v důsledku migrace jsou obvykle v ekonomických modelech dopadů změny klimatu přehlíženy.“

Podle předpovědí povede klimatická změna k většímu výskytu sucha, záplav, vln veder a dalších extrémních projevů počasí jako bouře a dále ke stoupající hladině moří. Na řadě míst po celém světě včetně sub-Saharské Afriky a v některých částech Asie to zhorší podmínky pro zemědělství nebo ho znemožní úplně. Důsledky toho pocítíme také v Evropě, ovšem díky svému mírnějšímu klimatu, relativní prosperitě a pokročilé infrastruktuře mohou být vzniklé škody mnohem nižší, což z tohoto kontinentu učiní atraktivní cílovou zemi pro uprchlíky. Migrace do Evropy již v posledním desetiletí výrazně vzrostla. Hlavními důvody jsou válka v Sýrii, nepokoje v severní Africe a na Střením Východě a rozrůstající se mladá populace s omezenými ekonomickými příležitostmi v mnoha regionech Afriky a Středního Východu.

Nová studie publikovaná v prosinci v prestižním vědeckém časopise Science byla iniciována a z velké části financována Společným evropským výzkumným centrem s příspěvkem od Amerického ministerstva energetiky a byla vedená vědci z Kolumbijské Univerzity v New Yorku. Autoři studie zkoumali žádosti o azyl do Evropské unie podané mezi lety 2000 a 2014 ze 103 zemí. V tomto období byl průměrný počet žádostí více než 350 000 za jeden rok. Výzkumníci srovnali data z žádostí s informacemi o environmentálních faktorech, jako jsou teplota a meteorologické jevy, přičemž zohlednili faktory jako konflikty nebo politické nepokoje v daných zemích.

Odhalili korelaci mezi klimatickými podmínkami a počtem žádostí o azyl. Například ze zemí s průměrnými teplotami okolo 20 °C pocházelo větší množství žádostí o azyl než ze zemí v chladnějších oblastech. Data dále ukázala, že čím více vzrostla teplota během pěstební sezóny nad 20 °C v regionu, kde je zemědělství klíčové pro obživu, tím více lidí opustilo svůj domov a hledalo ho v jiné zemi. Naopak pokud teploty rostly ke 20 °C v zemích v chladnějších oblastech imigrace z nich klesala.

Vědci předpokládají, že s oteplováním Země bude současně růst také počet žadatelů o azyl v Evropě. Podle jejich modelu povede oteplení o 2,6 až 4,8 °C v roce 2100, což je dle klimatických expertů nejpravděpodobnější scénář bez výrazného snížení emisí skleníkových plynů, ke zvýšení počtu žádost o azyl v Evropě o 660 000 za jeden rok. Spojování migrace a klimatické změny je pro mnohé stále kontroverzní. Ačkoliv mnoho vědců a studií jednoznačně tvrdí, že teploty a extrémní počasí migraci lidí zvyšují, je obtížné oddělit klimatickou změnu od jiných faktorů, které migraci způsobují. Například sucha v Sýrii v letech 2006 až 2010 jsou podle řady autorů jeden z důležitých faktorů, který se podílel na občanské válce, která zde vypukla v roce 2011 a stále trvá.

Solomon Hsiang, profesor z Kalifornské univerzity v Berkley, spojuje právě válečné konflikty a klimatickou změnu, což ve zmiňované studii nebylo zahrnuto jako další faktor, který může migraci zvyšovat. Profesor Hsiang tvrdí, že svět by se na to měl připravit: „Budeme potřebovat založit nové instituce a systém k řízení setrvalého přílivu žadatelů o azyl. Jak jsme viděli na nedávných zkušenostech v Evropě, jedná se o ohromné náklady jak pro samotné uprchlíky, tak pro jejich hostitele. Byli jsme zastiženi nepřipravení.“

Po probuzení z finanční krize a recese, která ochromila ekonomiku před deseti lety a jejíž důsledky doznívají ještě dnes, se imigrace stala jedním z nejžhavějších politických témat v Evropě. Byla zmiňována jako jeden z klíčových faktorů v britském referendu o členství v Evropské unii, a hrála zásadní roli v nedávných volbách v Německu a ve Francii. Vzrůst migrace v důsledku změny klimatu může politické napětí ještě posilovat. Přitom Evropa je nad otázkou, kolik uprchlíků přijmout, již značně rozdělena.



Komentáře

Pro vložení komentáře je nutné se registrovat.