Latinská Amerika je nejnebezpečnější region pro ochránce přírody   


08.08.2020    Vytvořil: Memza Redaktor

Latinská Amerika si udržuje ostudný titul nejnebezpečnějšího regionu pro obránce přírody. Navzdory mírové dohodě kolumbijské vlády s partyzánským hnutím FARC předčí právě Kolumbie všechny ostatní země v počtu atentátů na komunitní vůdce bránící životní prostředí. Na předních příčkách černé listiny zemí se nachází také Brazílie a Mexiko. Vyplývá to z každoroční zprávy nevládní organizace Global Witness, která uvádí, že loni došlo celosvětově k 212 vraždám environmentálních aktivistů.

Spolu s neustálými útoky na všechny druhy sociálních aktivistů v Kolumbii přetrvávají také útoky na organizátory, kteří se snaží chránit své komunity před poškozováním životního prostředí. V roce 2019 bylo v této zemi zavražděno minimálně 64 environmentálních aktivistů. Je to zatím nejvyšší číslo, které je pro Kolumbii udáváno a jedná se o dvojnásobek ve srovnání s rokem 2018.

Kolumbie se pyšní velkým množstvím přírodního bohatství. Její břehy omývají dva oceány, na jejím území se nachází velké rozlohy horské tropické vegetace a polovina její rozlohy je tvořena tropickým deštným lesem. Ovšem dle březnového varování OSN je tato země také státem Latinské Ameriky, kde bývá zavražděno nejvíce obránců lidských práv. Více než tři roky po podpisu mírových dohod neustávají útoky na sociální vůdce, jako jsou reprezentanti komunit, odboráři, rolníci, zástupci původních národů a environmentalisté.

Skupina Global Witness uvádí, že "Organizované zločinecké skupiny a různé paramilitantní jednotky, z nichž mnoho se objevilo v oblastech dříve kontrolovaných FARC, jsou zodpovědné za vysoké procento zdokumentovaných vražd." Doporučení kolumbijské vládě od místních organizací, jako jsou Fuerza de Mujeres Wayuu (ženská organizace původního národa Wayuu) nebo Somos Defensores (Jsme obránci) zahrnují bezvýhradnou implementaci mírových dohod, která zahrnuje také program reformy venkova. Reforma by měla zaručit ekonomickou integraci chudých venkovských komunit skrze přidělení půdy a rozšíření státních služeb pro venkovské komunity.

Situace ve zbytku Latinské Ameriky je stejně dramatická. Ze sedmi nejnebezpečnějších zemí pro obránce přírody je šest latinskoamerických. Po Kolumbii následují Filipíny s 43 vraždami environmentálních aktivistů, následují Brazílie (24), Mexiko (18), Honduras (14), Guatemala (12) a Venezuela (8). Honduras je také zemí s největším nárůstem útoků ve srovnání s předchozím rokem. V Latinské Americe se tak v roce 2019 odehrálo více než dvě třetiny vražd environmentálních aktivistů, přičemž více než polovina všech případů v tomto regionu souvisí s těžbou.

Brazílie je pro aktivisty a obránce přírody třetí nejnebezpečnější zemí. V roce 2019 zde bylo zabito nejméně 24 ochránců přírody a rok předtím 20. Až do roku 2017, kdy bylo zabito 57, byla však právě Brazílie pro environmentální aktivisty nejnebezpečnější zemí na světě. Podle Global Witness se pokles v posledních letech shoduje s poklesem míry všech násilností v této zemi.

Global Witness zdůraznila, že k 90 % vražd environmentálních aktivistů v Brazílii došlo v minulém roce v Amazonii. Mezi nejznámější případy patří střelba, která 1. listopadu zabila Paulinho Guajajaru (26 let). Muž byl jedním z nejvýznamnějších vůdců domorodých obyvatel a členem skupiny Guardianes de la Selva (Lesní strážci). Skupina bojuje proti zločineckým gangům, které zabírají a ničí domorodá území.

Nevládní organizace zdůrazňuje, že právě Brazílie byla v poškozování životního prostředí nejvíce viditelná, protože "agresivní politika prezidenta Bolsonara podporující těžbu nerostů a průmyslové zemědělství v Amazonii měla vážné důsledky pro domorodé obyvatelstvo i globální klima." Rychlost ničení území původních obyvatel narostlo mezi lety 2018 a 2019 o 74%. Bolsonaro pak patří mezi hlavy států, které kriminalizují nenásilné protesty aktivistů a obránců životního prostředí.

Samir Flores, zastřelený před svým domovem, byl jedním z 18 environmentalistů zabitých v loňském roce v Mexiku, které se řadí jako čtvrtá nejnebezpečnější země pro obránce přírody. Kulky měly zřejmě umlčet jeho hlas a zastavit jeho boj proti výstavbě tepelné elektrárny ve městě Yecapixtla ve státě Morelos a také proti plynovodu o délce 160 kilometrů.

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador vyhlásil 12 dní před jeho vraždou veřejné projednání ve 24 obcích, kterými by měl plynovod procházet. Následně byl Flores 20. února zavražděn. Prezident tento zločin veřejně odsoudil a uvedl, že jeho záměrem bylo zabránit veřejnému projednávání, které slíbil. Domorodá sdružení zase obviňovala z útoku vládu a požadovala objasnění případu.

Nepopiratelným důsledkem vražedných útoků na environmentální aktivisty je dopad na ochotu přírodu bránit. Více než třetina útoků navíc cílí na komunity, jejichž dovednosti v nakládání s půdou a vodou mohou být inspirací v boji proti klimatické krizi a ztrátě biologické rozmanitosti.

Zdroje

Colombia, Brasil y México encabezan la lista negra de asesinatos de ecologistas

Global Witness registra un récord de personas defensoras de la tierra y el medio ambiente asesinadas en un año, vinculado al preocupante avance del cambio climático



Komentáře