Maďarsko chce skoncovat s uhelnou energetikou do roku 2030   


24.12.2018    Vytvořil: Memza Redaktor

Rychle rostoucí ceny povolenek na evropském emisním trhu donutily maďarskou vládu k rozhovorům s provozovatelem největší hnědouhelné elektrárny Mátra o konci využívání uhlí. Představitelé maďarské vlády se k tomuto kroku odhodlali, protože se zdá, že produkce elektřiny založené na hnědém uhlí nemá v Evropě ekonomickou životaschopnost.

Maďarsko má to štěstí, že není tak moc závislé na uhlí jako jiné středoevropské země. Největší podíl energie z uhlí mají v Evropské unii Česká republika, Polsko a Bulharsko. Uhlí je pro Česko i Polsko hlavním energetickým pilířem. V Polsku stojí až za 80 % vyrobené elektřiny, u nás pak bylo v roce 2017 vyrobeno z hnědého uhlí celkem 44 % elektřiny. Doposud se na klimatické politice země Visegrádské skupiny - Maďarsko, Polsko, Česko a Slovensko - shodovaly a vzdorovaly jakýmkoliv opatřením, která by nejšpinavější fosilní palivo omezovala.

Tato soudržnost teď může dostat vážné trhliny. A nejen kvůli Maďarsku. Také Slovensko, které v energetice využívá méně uhlí (zhruba 10 %), oznámilo v prosinci 2017, že zvažuje ukončení provozu uhelných elektráren a těžby uhlí v roce 2023. Navíc slovenský ministr ekonomiky Petr Ziga oznámil, že vláda ještě předtím plánuje stáhnout dotace těžařům i elektrárnám.

Ačkoliv maďarský uhelný průmysl v minulých letech významně poklesl, je v regionu okolo elektrárny Mátra na severovýchodě země stále velmi silný. Spíše než politickým ústupem z visegrádských pozic je maďarský posun motivován nárůstem cen uhlíkových povolenek v celé Evropské unii, který nastal po letech velmi nízkých cen. Navíc společnost Mátra má již potenciální plány různých nízkouhlíkových projektů. Provozovatel elektrárny připouští několik možností, jak podnik udržet naživu i po roce 2030. V úvahu prý přichází nahrazení uhlí biomasou nebo zemním plynem případně výroba ze solárních zdrojů v kombinaci se zásobní baterií. V budoucnu by na místě elektrárny mohla být vybudována také továrna na solární panely.

K posunu v maďarské energetice přispívá také národní klimatická strategie schválená parlamentem letos v říjnu, která se zaměřuje na snížení uhlíkových emisí náhradou fosilních paliv, vylepšením energetické účinnosti, rozvojem zelené ekonomiky a výsadbou lesů.

Těžba a výroby energie z uhlí jsou v Maďarsku dlouhodobě na ústupu. Většina uhelných dolů v zemi již byla uzavřena a počet horníků je méně než dva tisíce, přičemž v roce 1965 jich bylo až 125 000. V roce 2016 tak bylo z uhlí bylo vyrobeno už jen 18 % maďarské elektřiny - téměř výhradně v elektrárně Mátra. Jaderné zdroje se na energetickém mixu Maďarska podílejí zhruba polovinu a zemní plyn zhruba 20 %.

Pokles nákladů na solární a větrnou energii a lithiové baterie za uplynulých deset let pomáhají také v Maďarsku vytvářet nová průmyslová odvětví a pracovní místa. Například hlavní město Budapešť se snaží navýšit do roku 2022 kapacitu solárních zdrojů ze současných 500 MW na 3000 MW. Také provozovatel elektrárny Mátra nainstaloval solární elektrárnu na opuštěném odkališti a plánuje vybudovat další dvě, každou s výkonem 20 MW. Přesto hnědé uhlí z Mátra vyprodukovalo roce 2016 stále téměř 14 % celkových maďarských emisí oxidu uhličitého a celou polovinu za energetický sektor.

Zatím není datum výstupu z uhlí v roce 2030 Maďarskem oficiálně schváleno. Pokud k tomu nakonec dojde, Maďarsko by se připojilo k rostoucí skupině západoevropských zemí, které cílí své odklony od uhlí nejméně do roku 2030. V této skupině zemí se již dnes nachází Francie, Nizozemí, Velká Británie, Itálie, Portugalsko, Finsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko. Rovněž Německo, které je na nejšpinavějším fosilním palivu stále silně závislé, plánuje v brzké době stanovit datum, kdy s uhlím skoncuje.

Zdroje

Maďarská energetika bude v roce 2030 z 90 % čistá

Do roku 2030 bude maďarská energetika z 90% bez emisí

Hungary wants end to coal power by 2030

Národní energetický mix



Komentáře