Německý konec uhlí v roce 2038 nezdraží elektřinu   


20.08.2019    Vytvořil: Memza Redaktor

Německý průmysl bude díky odklonu od uhlí platit v roce 2030 o 12 haléřů za kWh méně, pro německé domácnosti pak stoupne cena za kilowatthodinu o pouhé jedno procento, než pokud by se dál spalovalo uhlí a nerozvíjely se obnovitelné zdroje. Zjistila to nová studie odborné společnosti Agora, která propočítala dopady konkrétních doporučení v závěrečné zprávě německé uhelné komise.

Německo plánuje dle doporučení uhelné komise ukončení těžby a spalování uhlí do roku 2038 či už 2035 a odstavení uhelných elektrárenských bloků o celkovém výkonu 12 GW (z celkem 41 GW) do konce roku 2022. V západní Evropě se jedná zatím o jeden z nejpozdějších datovaných výstupů z uhelné energetiky, protože většina zemí nastavila mnohem dřívější data. Do roku 2030 se plánují rozloučit s uhlím ve Francii, Nizozemí, Velké Británii, Itálii, Portugalsku, Finsku, Rakousku, Dánsku a Švédsku. Německé rozhodnutí o pozdějším datu bylo způsobeno především velkou závislostí zdejšího průmyslu na uhelné energetice, což je srovnatelný stav, který panuje také v České republice nebo Polsku.

Zmíněná studie vychází z toho, že v roce 2030 již budou v Německu vypnuty dvě třetiny uhelných elektráren a podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie bude 65 %, přičemž dnes je tento podíl 33 %, a dále srovnává tento plán se scénářem, kdy by k tomu nedošlo. Je to pozitivní zpráva pro všechny, kteří se obávali ekonomických důsledků boje se změnami klimatu a přechodu na obnovitelné zdroje. Konec uhlí zkrátka nezpůsobí potíže spotřebitelům elektřiny ani v takové zemi jako je Německo. To by mělo být vzato do úvahy také v debatě o ukončení spalování uhlí v českých elektrárnách, ke které se u nás také schyluje.

Státní uhelnou komisi založila česká vláda teprve nedávno a její první jednání je plánované na příští týden. Ekologické organizace prosazují, aby měla za cíl mimo jiné doporučení konkrétního data konce uhlí v České republice, nastavení harmonogramu zavírání uhelných elektráren a konkrétních řešení k dosažení těchto cílů. Ekologické organizace varují zároveň před nevratnými kroky - jako je prodej uhelné elektrárny ČEZ Počerady Pavlu Tykačovi, udělení rozsáhlých úlev z povinnosti chránit zdraví pro uhelnou elektrárnu Chvaletice či rozšíření hnědouhelného velkolomu Bílina - které povedou k delší závislosti na spalování uhlí.

Uhelnou komisi slíbil na jaře založit ministr životního prostředí Richard Brabec pod tlakem Evropské unie a studentských demonstrací Fridays for Future. Zásadním problémem uhelné komise je, že drtivou převahu v ní budou mít podle všeho příznivci uhlí, nelze proto očekávat, že by mohla přijít se skutečně odpovídajícím výsledkem směřujícím k bezodkladnému konci těžby a spalování uhlí u nás.

Studie respektované výzkumné instituce Agora ukazuje, že klíčovou roli v prevenci nárůstu cen elektřiny hraje plánovaný rozvoj domácích obnovitelných zdrojů energie, které zajistí dostatek levné silové elektřiny na trhu. Obnovitelné zdroje také dle studie mají zajistit, že Německo zůstane čistým vývozcem elektřiny i přes současné zavírání uhelných a jaderných elektráren.

Česká republika je - stejně jako Německo - v první desítce světových exportérů elektřiny. Vzhledem k tomu, že Česko neplánuje uzavírat stávající jaderné reaktory jako Německo, mohla by už nyní odstavit třetinu uhelných elektráren bez dopadu na energetickou soběstačnost. Všechny uhelné elektrárny je možné postupně odstavit v případě rozumného rozvoje obnovitelných zdrojů do roku 2030, jak zjistilo podrobné modelování české energetiky jinou významnou německou výzkumnou společností Energynautics. Podle studie by ovšem i v roce 2030 fungovaly účinné uhelné teplárny produkující teplo i elektřinu.

Zdroje

Německo skončí s uhelnými elektrárnami do roku 2038

The German Coal Compromise and its Significance for the Energy Industry

Czech Power Grid without Electricity from Coal by 2030

Uhelná komise jako zhmotnění vládního klimatického pokrytectví

Status uhelné komise



Komentáře