Počet zabitých ochránců přírody v roce 2017: téměř čtyři každý týden   


09.03.2018    Vytvořil: Memza Redaktor

Minulý rok bylo na světě zabito 197 lidí chránících přírodu a přírodní zdroje. Uvádí to nový report skupiny Global Witness, která tyto smutné statistiky každoročně sestavuje. Pokud tento počet srovnáme s předešlými lety, zjistíme, že se ani loni počet zavražděných ochránců přírody nesnížil. Naopak od roku 2002, kdy byl tento počet poprvé zjišťován, čtyřnásobně vzrostl.

Report ukázal, že loni byli celosvětově zavražděni týdně téměř čtyři lidé aktivně vystupující proti těžebnímu průmyslu, plantážím, pašerákům nebo jiným projektům poškozujícím životní prostředí. Skupina Global Witness se snaží všechny podobné případy monitorovat a spolu s britským deníkem Guardian sestavila přehled obsahující mapu nejnebezpečnějších koutů světa pro obránce přírody, ať již z řad domorodých obyvatel nebo environmentálních aktivistů. Detailní záznam o všech zaznamenaných případech naleznete zde.

Přestože po čtyřech zhoršujících se letech se za loňský rok počet zavražděných aktivistů konečně zastavil a problém se stal mezinárodně diskutovaným, zůstává situace nadále kritická. Můžeme očekávat, že dokud nebudou místní komunity efektivně zapojeny do rozhodování o využívání svého území a přírodních zdrojů, budou ti, kteří aktivně a otevřeně vystoupí na svou obranu, čelit zastrašování a hrozbě smrtí. Většina těchto vražd se odehrává v odlehlých lesních oblastech rozvojových zemí, především v Latinské Americe, kde bývá množství přírodních zdrojů v nepřímé úměře k vynutitelnosti zákona a regulaci využívání přírodních zdrojů.

Těžební průmysl je dle čísel jednou z nejčastějších příčin. Konflikty z důvodu těžby surovin jsou zodpovědné za 36 zabitých. Například v Indii byli minulý květen zavražděni tři členové rodiny Yadavových: Niranjan, Uday a Vimlesh, kteří se pokoušeli zabránit těžbě písku z nábřeží řeky v jejich vesnici Jatpura. V Turecku byli ve svém domě zastřeleni manželé v důchodu Ali a Aysin Büyüknohutçu poté, kdy vyhráli právní bitvu o uzavření mramorového lomu. Další velkou příčinou násilí na obráncích přírody je agrobyznys, který vyžaduje stále větší plochy území. Poptávka obchodních řetězců po soje, palmovém oleji, cukrové třtině a hovězím mase poskytuje finanční popud rozšiřování plantáží a rančů hlouběji do domorodých teritorií a nevyužitých území.

Mezi nejsmrtelnější země patřily loni Brazílie, Filipíny, Kolumbie, Demokratická republika Kongo a Mexiko. Vůbec nejhorší zemí byla pro ekologické aktivisty opět Brazílie. Loni zde bylo zavražděno 46 obránců přírody. Pokud bychom ovšem zohlednili velikost země, její severní soused by byl ještě horší. V Kolumbii bylo zavražděno 32 obránců přírody, převážně kvůli vzrůstu konfliktů o půdu a po nepokoji v důsledku mírové dohody v roce 2015, která zanechala mocenské vakuum v regionech dříve spravovaných gerilou FARC. Mezi nejznámějšími oběťmi byla radiová a filmová žurnalistka Efigenia Vásquez z komunity Kokonuko, která byla zastřelena během protestu za „osvobození Matky Země.“

Velký díl zodpovědnosti za krveprolití obránců přírody leží na vládách a ganzích na Filipínách a v Mexiku, které se umístily na druhém a čtvrtém místě seznamu. Na Filipínách, které jsou se 41 mrtvými v tomto ohledu nejhorší zemí v Asii, jsou hlavním faktorem obecně tvrdá opatření filipínského presidenta Rodriga Dutertea. Vládní vojáci zde loni v prosinci povraždili osm domorodých Lumadů a tvrdili, že zemřeli při přestřelce s rebely. Přátelé zabitých ovšem trvali na tom, že byli zavražděni kvůli nesouhlasu s těžbou uhlí a plantážemi kávy na území jejich předků.

Na Africkém kontinentě představují největší nebezpečí pytláci a nezákonný obchod s ohroženými živočichy. Výrazné je to v Demokratické republice Kongo, kde byli v červenci čtyři správci parku spolu s nosičem vlákáni do léčky a zabiti. Nejznámější loňskou obětí pytláků pak byl známý ochránce divočiny Wayne Lotter, kterého zavraždili v Tanzanii poté, co obdržel několik výhrůžek smrtí.

Skupiny Global Witness je přesvědčena, že stále zůstává velké množství vražd obránců přírody nezdokumentováno. Kromě vražd čelí ekologičtí aktivisté také bytí, kriminalizaci nebo zastrašování. Například nedávno nahlásila ekvádorská aktivistka za ochranu lesů Patricia Gualinga, že ji neznámí útočníci prohodili okny kameny a křičeli výhrůžky smrtí. Vyhrocené konflikty jsou v mnoha zemích při ochraně životního prostředí běžné. Evropský „Atlas environmentální spravedlnosti“ (Environmental Justice Atlas) uvádí více než 2335 různých konfliktů o vodu, teritorium, znečištění nebo těžbu nerostných surovin. Jeho autoři pak tvrdí, že jejich počet a intenzita stále rostou.

Spravedlnost je v podobných případech výjimečná. Útoky jsou často objednávány byznys-many nebo politiky a obvykle zůstávají nepotrestány. Obránci přírody, kteří jsou často z chudých nebo domorodých komunit, jsou kriminalizováni a zaměřuje se na ně policie nebo soukromé bezpečnostní služby. Když jsou zabiti, jejich rodiny mají zpravidla jen malou pomoc od orgánů výkonu spravedlnosti nebo mediální pozornost.

Naštěstí některé mezinárodní instituce jsou ochotné naslouchat. Po kritice honduraského projektu vodní elektrárny, která následovala po vraždě aktivistky Berty Cáceres, s tím začala Nizozemská rozvojová banka (Dutch Development Bank). Ta požadovala a deklarovala dodržování lidských práv obránců přírody jako klíčového faktoru pro svá budoucí investiční rozhodnutí. Do budoucna lze očekávat, že podmínky, které zaručí, že jejich peníze nebudou pohánět útoky proti aktivistům, bude požadovat více globálních finančních investorů.



Komentáře