Při listopadovém jednání v Bonnu vznikla globální antifosilní aliance   


17.12.2017    Vytvořil: Memza Redaktor

Globální iniciativu k naplnění Pařížské klimatické dohody představila na klimatické konferenci v německém Bonnu Británie spolu s Kanadou. Do jimi založené globální aliance za ukončení spalování uhlí pozvali všechny státy světa včetně České republiky.

Nová globální aliance má za cíl spojit státy, které chtějí v následujících letech ukončit výrobu energie z uhlí, neboť se jedná o nešpinavější fosilní palivo. Bez rychlého ukončení spalování uhlí by nebylo možné naplnit cíle Pařížské klimatické dohody. Aliance tak rozvíjí obecný cíl dohody (ukončit závislost na fosilních palivech) do konkrétních podoby. Prvním z nich je odstavit zastaralé uhelné elektrárny.

Právě naše země by měla šanci být v alianci šampionem. Kvůli obrovským vývozům elektřiny z České republiky a množství zastaralých a neúčinných uhelných elektráren můžeme bez problémů obratem zavřít deset velkých uhelných bloků s celkovým instalovaným výkonem 1900 MW z celkových 8700 MW v českých uhelných elektrárnách. Další bloky bude možné odstavovat zejména tehdy, začne-li stát rozumně podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů a začnou-li růst obecní větrné elektrárny a rozmáhat se solární střechy na domech. Tento krok by znamenal výrazné snížení zdravotních, ekologických i ekonomických škod, plynoucích z dopadů spalování uhlí na zdraví a životní prostředí.

Máme tedy velké a ekologicky i ekonomicky přínosné možnosti přidat se ke státům, které aktivně pracují na ukončení výroby energie z uhlí. Jde zejména o šest ze sedmi států G7. Jediný z ekonomicky nejvyspělejších států světa, který zatím nemá v plánu skoncovat s uhlím ani výrazně nesnižuje výrobu energie z uhlí, je Japonsko. Naopak své uhelné plány brzdí největší rozvíjející se ekonomiky jako Čína a Indie.

Ve Velké Británii už úspěšně funguje antifosilní zákon téměř devět let a pomohl srazit emise oxidu uhličitého o celou čtvrtinu. Výrazně k tomu přispívá plán na uzavírání uhelných elektráren. V listopadu 2015 britská vláda rozhodla o odstavení zbývajících devíti (s výkonem celkem 13 000 MW). Provoz poslední z nich má skončit v roce 2025. Uhelné zdroje jsou uzavírány po skončení plánované životnosti a nedochází k jejich rekonstrukcím a prodlužování.

Kanadský premiér Justin Trudeau připravil plán ukončení výroby v uhelných elektrárnách do roku 2030. Provincie Ontario již provoz uhelných elektráren ukončila, provincie Alberta, která má nejvyšší zastoupení uhelných zdrojů, souhlasí s plánem jejich uzavření do roku 2030. Plán provincie Alberta na ukončení provozu uhelných elektráren souvisí s růstem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zároveň se kvůli zesilující klimatické politice Kanady, rozvoji obnovitelných zdrojů a také nízké ceně ropy stahují z Alberty investoři od těžby ropných písků. Těžba klesá a celé extrémně ekologicky škodlivé odvětví upadá.

Francie odstaví do roku 2023 své čtyři zbývající uhelné elektrárny (s výkonem 3000 MW). Jde o první krok k nezávislosti na fosilních palivech do roku 2050, k níž Francie spěje podle klimatického antifosilního zákona z roku 2014. Zároveň plánuje snížit podíl výroby jaderné elektřiny z dnešních 75 % na 50 % již za necelých deset let.

V Německu je snižování výroby elektřiny z uhlí součástí plánu energetické transformace. Podrobný plán pro jednotlivé elektrárny podle britského vzoru nebyl v Německu schválen, ale energetická koncepce počítá se snížením instalovaného výkonu uhelných elektráren o 95 % do roku 2040.

Italská vláda zveřejnila v říjnu 2017 energetickou strategii, která počítá s ukončením provozu uhelných elektráren do roku 2025. Energetická společnost Enel, která v zemi provozuje 75 % uhelných zdrojů, ohlásila konec investic do uhlí.

Ve Spojených státech dochází - navzdory prouhelné politice Donalda Trumpa - k nejrychlejší redukci výkonu uhelných elektráren v průmyslových zemích. Polovina uhelných elektráren provozovaných ve Spojených státech v roce 2010 ukončila svůj provoz nebo jej na základě rozhodnutí vlastníků v příštích měsících a letech ukončí. Z 523 uhelných zdrojů provozovaných v roce 2010 se aktuálně počítá s provozem 258. Uhelné elektrárny nedokáží ekonomicky konkurovat elektřině ze zemního plynu a vytlačuje je raketově se rozvíjející sektor čistých domácích obnovitelných zdrojů. Těžba břidlicového plynu je však zároveň velký ekologický problém, ohrožuje například zdroje pitné vody v USA. Proto nelze náhradu uhlí plynem považovat za řešení. Naštěstí však v USA rostou obnovitelné zdroje daleko rychleji, než se čekalo.



Komentáře