Světelný smog způsobuje hmyzí apokalypsu   


01.12.2019    Vytvořil: Memza Redaktor

Umělé noční světlo spolu se ztrátou stanovišť, chemickým znečištěním, invazivními druhy a změnou klimatu působí na pokles hmyzích populací. K tomuto závěru dospěli vědci po vyhodnocení více než 150 studií. Předpokládají, že umělé noční světlo je další důležitou a často přehlíženou příčinou hmyzí apokalypsy.

"Světelné znečištění" může ovlivnit různé aspekty hmyzího života. Vědci tvrdí, že to není jen přitahování můr k nočním světlům, ale také narušení vývojových stádií hmyzu, nebo narušení signalizace sloužící k rozmnožování.

Na rozdíl od ostatních příčin poklesu hmyzích populací, by se světelnému znečištění dalo relativně snadno zabránit vypnutím zbytečných světel a používáním správných světelných odstínů. Tato opatření by mohla snížit ztráty téměř okamžitě. Umělé noční osvětlení způsobené člověkem zahrnuje pouliční lampy ale například také po fakule spalující odpadní plyny při těžbě ropy. Může to ovlivňovat hmyz téměř v každé fázi jeho života. Kolaps hmyzích populací byl popsán ve studiích, týkajících se Německa a Portorika. V únoru pak byla zveřejněná studie ve vědeckém časopisu Biological Conservation, která tvrdí: „Hmyz po celém světě rychle klesá. Jeho nepřítomnost by mohla mít zničující důsledky pro život na celé planetě. “

Předpokládá se, že existují miliony hmyzích druhů, které jsou vědě stále neznámé, přičemž zhruba polovina z nich je noční. Druhy, které jsou aktivní přes den, mohou být nočním světlem také rušeny, přestože mají mít za normálních podmínek klidovou fázi. Vědci ve studii uvádí, že farmáři již dlouho používají na potlačování hmyzu světlo záměrně. S rozvojem lidské infrastruktury klesaly náklady na osvětlení, což rozšířilo světelné znečištění na celou čtvrtinu světového povrchu.

Nejznámějším dopadem světelného znečištění jsou můry a další noční hmyz poletující kolem pouličních lamp. Hmyz je mylně považuje za měsíc. Zhruba třetina hmyzu kroužících kolem těchto světel do rána zemře buď vyčerpáním nebo jako kořist hmyzožravých živočichů. Další smrtící nebezpečí pro hmyz představují světlomety vozidel. Odhaduje se, že jen v Německu takto umírá 100 miliard hmyzích jedinců za léto. Umělé světlo brání některým druhům hmyzu najít partnera při páření. To se prokazatelně týká zejména světlušek, které během námluv komunikují bioluminiscenčními signály.

Některé hmyzí druhy využívají polarizaci světla k nalezení vodních ploch potřebných k rozmnožování. Polarizace je fyzikální jev, při kterém se světelné paprsky o různé vlnové délce odrážejí od vodní hladiny pod různým úhlem. Ovšem umělé světlo má na polarizaci negativní vliv. Jepice, které žijí jen jeden den, se orientují právě pomocí polarizace. Kvůli umělému osvětlení nacházejí svá místa k rozmnožování na asfaltu, kam pokládají vejce, které následně umírají. Je to způsob, který může být za 24 hodin vyřazena na postižených místech celá populace.

Ukázalo se, že světelným znečištěním jsou ovlivněny také vývojová stádia cvrčků, protože umělé světlo mění jimi vnímanou délku dne a noci. Stejně tak může u takových druhů jako weta být světlem ovlivněno hledání potravy. Jedná se o novozélandský druh obřího cvrčka žijícího nočním životem. V oblastech se světelným znečištěním tento druh tráví méně času hledáním potravy, což může mít za následek podvýživu.

Hmyz je významnou kořistí pro mnoho dalších druhů. Jen malé světelné znečištění může změnit rovnováhu ve prospěch dravce. Pro druhy, které jsou přitahovány umělým světlem, to může znamenat vyšší tlak predátorů, kteří takto nacházejí mnohem snadněji svou potravu. Kolem umělých světel bylo pozorováno celé spektrum hmyzožravých druhů, jako jsou pavouci, netopýři, krysy, mořští ptáci, gekoni a ropuchy.

Znečištění světlem je pro hmyz obzvláště obtížné. Jiné příčiny ohrožení hmyzu člověkem má přirozené analogy, například může dojít k určité adaptaci na změny klimatu. Denní cyklus světla a tmy však zůstával po celou dobu evoluce konstantní. Světelné znečištění je ovšem ze všech hrozeb také nejsnáze řešitelné. Jakmile se zhasne, světlo prostě zmizí. Nemusí se nějak složitě odstraňovat nebo nahrazovat, jako u znečišťujících látek. Navíc není vždy nezbytné se nočního světla zbavit úplně. Mnohdy stačí používat ho s rozmyslem.

Zhasnout světla, která nejsou zrovna potřebná, je velmi snadnou pozitivní změnou. Stejně tak využívání světel aktivovaných pohybem snižuje výrazně světelné znečištění. Důležitý je také odstín světel, protože některá světelná spektra nejsou potřebná. Obzvláště může pomoci vyvyrovat se modrobílým odstínům, které narušují denní rytmy.

Důkazů o tom, že světelné znečištění má závažné dopady na hmyzí populace a na ekosystémy, jsou velmi přesvědčivé. Nyní je nezbytné, aby společnost podnikla kroky k tomu, aby bylo životní prostředí pro hmyz bezpečnější. Logickým krokem by na úrovní států mělo být zavedení národních cílů snižování nočního osvětlování.

Zdroje

Worldwide decline of the entomofauna: A review of its drivers

Light pollution is key 'bringer of insect apocalypse'

Insect collapse: ‘We are destroying our life support systems’



Komentáře