Uhelné elektrárny narušují srážkové cykly   


16.03.2019    Vytvořil: Memza Redaktor

Moderní uhelné elektrárny produkují více ultrajemných prachových částic než automobilová doprava a mohou navíc měnit vydatnost a rozložení dešťů. Dokládají to závěry mezinárodní studie. Ta tvrdí, že filtrační systém moderních elektráren je největším zdrojem ultrajemných prachových částic a může výrazně ovlivnit regionální klima.

Čištění výfukových plynů probíhá za podmínek, které jsou optimální pro novou tvorbu prachových částic. Do výfukových plynů se přidává amoniak, aby se přeměnily oxidy dusíku na neškodnou vodu a dusík. Současně je amoniak zodpovědný za tvorbu nových prachových částic, což má za následek jejich vysoké koncentrace ve výfukových plynech. Po jejich vypuštění ve výšce 200 až 300 metrů od komínů se velmi malé prachové částice typicky rozptýlý až na několik stovek kilometrů a to v závislosti na povětrnostních podmínkách.

V obydlených oblastech byla silniční doprava dlouho považována za hlavní zdroj emisí prachových částic, které mají potenciál výrazně ovlivnit zdraví lidí a životní prostředí. Dlouhodobá měření dvou vědců: profesora Wolfganga Junkermanna z Karlsruhe Institute of Technology v Německu a profesora Jorga Hackera z Airborne Research Australia, odhalila zdroj, který ovlivňuje zejména regionální klima: moderní uhelné elektrárny.

Ve vědeckém časopisu Bulletin Americké meteorologické společnosti výzkumníci uvádějí, že uhelné elektrárny propouštějí velké množství ultrajemných částic skrze filtrační technologii výfukových plynů. Klíčová zjištění jejich studie jsou následující:

• Moderní uhelné elektrárny emitují více ultrajemných prachových částic než automobilová doprava ve městech.

• Ultrajemné prachové částice mohou zvýšením počtu kondenzačních jader ovlivnit vydatnost a rozložení srážek na lokální až regionální úrovni.

• Ultrajemné prachové částice mohou být transportovány stovky kilometrů a vést tak k dramatickým výkyvům jejich koncentrací daleko od svého zdroje.

Pro měření v Evropě, Austrálii, ale také v Mexiku a Vnitřním Mongolsku použil výzkumný tým dva malé výzkumné letouny, komplexně vybavený motorový kluzák a speciální létající „trojkolku“ vyvinutou v Německu. Létající laboratoře byly vybaveny vysoce citlivými přístroji a čidly, které měří prachové částice, stopové plyny, teplotu, vlhkost a dále pak větrné a energetické parametry.

Vědci propojili takto získaná data s meteorologickými pozorováními a použili modely rozptylu a transportu, aby zpětně ověřili původ částic. Tímto způsobem zjistili, že uhelné elektrárny jsou mnoho let celosvětově nejvýznamnějším zdrojem ultrajemných prachových částic. Masivně ovlivňují meteorologické procesy a mohou způsobit extrémní povětrnostní události, včetně intenzivních dešťů. Změna v běžném chodu dešťů může jednoduše vést k tomu, že na některých místech bude větší sucho než je obvyklé a jinde budou neobvykle silné a trvalé deště.

Ultrajemné prachové částice s průměrem menším než 100 nm mají enormní vliv na procesy, které jsou schopny ovlivnit vlastnosti mraků a srážek. V přírodě vznikají prachové částice během lesních požárů, při prachových bouřích nebo při sopečných erupcích, ale většinou se nejedná o částice s průměrem o velikosti nanometrů.

Pro výzkum procesů distribuce a transportu ultrajemných částic, měřili se svými přístroji nejen v blízkosti uhelných elektráren, ale také v odlehlých oblastech, kde byly v minulosti měřeny velmi nízké koncentrace prachových částic. Konkrétně v regionech s výraznými srážkovými trendy, jako je západní Austrálie nebo Queensland, zjistili, že koncentrace ultrajemných prachových částic se zvyšují a mohou být spojovány s emisemi z uhelných elektráren a rafinérií.

Zdroje:

Coal power stations disrupt rainfall: Global study

Wolfgang Junkermann, Jorg M. Hacker. Ultrafine Particles in the Lower Troposphere: Major Sources, Invisible Plumes, and Meteorological Transport Processes. Bulletin of the American Meteorological Society, 2018; 99 (12): 2587.



Komentáře