Uhelné elektrárny způsobují nárůst ve znečištění vzduchu rtutí   


17.04.2018    Vytvořil: Memza Redaktor

Nárůst rtuti ve vzduchu z důvodu uhelné energetiky zdokumentovala nová studie australských odborníků. Studie tvrdí, že rtuť v atmosféře kvůli uhelným elektrárnám vzrostla v údolí Latrobe v australském státě Victoria za pouhých dvanáct měsíců o 37 %. Podobně také některé české uhelné elektrárny zvýšily za posledních deset let své emise rtuti.

Z australské národní inventury toxických emisí vyplývá, že množství rtuti se v období let 2016 až 2017 z jedné z australských uhelných elektráren nazvané Loy Yang B více než zdvojnásobilo, a to až na 831 kilogramů rtuti za rok. Tato elektrárna spalující hnědé uhlí uvolnila do atmosféry více než 640 krát více rtuti než jiná uhelná elektrárna Eraring nedaleko Newcastlu v australském Novém jižním Walesu. Eraring, která je největší australskou uhelnou elektrárnou, vyprodukuje třikrát více energie než elektrárna Loy Yang B, ale dle ročenky vypustila do atmosféry za stejné období jen 1,3 kilogramů rtuti, přičemž za pět let snížila emise o 97 %.

Takto propastný rozdíl mezi dvěma podobnými elektrárnami je příkladem selhání regulace ze strany státu, který by mohl ty nejhorší znečišťovatele toxickými emisemi donutit ke změně nebo je případně uzavřít. Na tuto problematiku upozornil doktor James Whelan, který je výzkumníkem environmentální nevládní organizace Environmental Justice Australia. Doktor Whelan zveřejnil svou zprávu po důkladné analýze Národní inventury znečištění, což je obdoba českého Integrovaného registru znečišťování.

Australská Národní inventura znečištění i český Integrovaný registr znečišťování je místem, kde jsou provozovateli velkých znečišťujících provozů, jako jsou elektrárny nebo různé fabriky ohlašovány emise celé řady různých toxických látek do vody, vzduchu nebo půdy. Cílem je pak poskytnout komunitám informace o místní kvalitě životního prostředí a také vzduchu. Tento systém funguje v Austrálii již dvacet let. Za tu dobu ale koncentrace mnoha znečišťujících látek buď vzrostla nebo zůstala stabilní, což poukazuje na to, že australská Národní inventura znečištění nefunguje, jak by měla, a nenutí znečišťovatele snižovat své toxické emise.

Přitom uhelné elektrárny by mohly být mnohem modernější s čistšími technologiemi, které snižují toxické látky až o 90 %. Zpráva od Earth Justice Australia odhaluje, že úroveň znečištění, která je u australských uhelných elektráren, by byla v Americe, Evropě nebo Číně nezákonná. Čtyři uhelné elektrárny stojící v údolí Latrobe uvolnily mezi lety 2016 až 2017 více než 2000 kilogramů rtuti, což je více než elektrárny kteréhokoliv jiného státu nebo teritoria. Elektrárna Loy Yang B je jedna z pěti "nejšpinavějších" elektráren v celé Austrálii. Další tři z nich - AGL Loy Yang, Yallorn a nedávno uzavřená Hazelwood - se také nacházejí v údolí Latrobe.

Rtuť je významnou škodlivinou vypouštěnou do ovzduší uhelnými elektrárnami také v České republice, které patří mezi naše největší znečišťovatele rtutí. Nejde přitom o maličkost. Dokreslují to i fakta o českých elektrárnách. Z deseti největších znečišťovatelů rtutí jsou podle dat ohlášených do Integrovaného registru znečišťování za rok 2016 čtyři elektrárny spalujících hnědé uhlí.

Nejvíce rtuti, 372 kilogramů, vypustila v roce 2016 elektrárna a teplárna Sokolovské uhelné ve Vřesové o celkovém výkonu 590 MW. V celkovém žebříčku pak byla třetí. Pokud to srovnáme s rokem 2006, kdy stejná provozovna vypustila 337 kilogramů rtuti, jedná se o nárůst a nikoliv o pokles, který by si nejspíš každý přál. Podobně zhoršení můžeme sledovat také u další uhelné elektrárny v Počeradech o výkonu 1000 MW. Přestože byla tato severočeská elektrárna v roce 2016 až na šestém místě žebříčku s 293 kilogramy rtuti za rok, zvýšila své emise oproti roku 2006, kdy vypustila "jen" 178 kilogramů rtuti, o více než 64 %. Zhoršení můžeme sledovat také u elektrárny Tušimice o výkonu 800 MW, která za rok 2016 uvolnil 159 kilogramů rtuti.

Přestože český Integrovaný registr znečišťování fungující patnáct let je podobně nefunkční jako australský a netlačí nejhorší znečišťovatele k omezení. Rtuť vypouštěná uhelnými elektrárnami proto stále zůstává neřešeným problémem nejen v Austrálii, ale i v České republice.



Komentáře