Zadržte dech! Brzy opět začne smogová sezóna   


20.12.2017    Vytvořil: Memza Redaktor

Příchod zimy a s ní související pokles teplot nalije do ovzduší dávku znečištění z uhlí. Další pokles teplot, který prožíváme v těchto dnech, přináší také začátek sezóny dýmajících komínů, které budou během příštích měsíců zhoršovat kvalitu ovzduší napříč regiony. V případě nebezpečných jemných prachových částic, které zvyšují výskyt a zhoršují průběh onemocnění srdce, cév a dýchacího ústrojí, připadá na lokální vytápění domácností plná polovina znečištění.

Navíc nedokonalým spalováním fosilních paliv vznikají polycyklické aromatické uhlovodíky. Jedná se o skupinu aromatických uhlovodíků s nejméně dvěma benzenovými jádry, které vznikají převážně během nedokonalého spalování. Z této skupiny toxických látek je nejvíce známý a nejsledovanější benzo(a)pyren, který je podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) při Světové zdravotnické organizaci (WHO) klasifikován jako karcinogen třídy 1 - látka karcinogenní pro lidi.

Ve velkých městech je hlavní příčinou znečištěného ovzduší nejčastěji doprava. Podle vědeckých studií provedených ve světových metropolích [1] [2] je největším antropogenním zdrojem emisí polycyklických aromatických uhlovodíků ve městech právě automobilová doprava, která k nim přispává až ze 60 %. Podle výzkumníků z univerzity v portugalském Portu [3] se ve městech nachází na ultra-jemných prachových částicích o 2240 % vyšší koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků než v neznečištěných oblastech a automobilová doprava je jejich hlavním zdrojem.

Podle jejich závěrů tak polycyklické aromatické uhlovodíky z dopravy představují závažné riziko pro veřejné zdraví a to navzdory tomu, že lidé venku tráví jen omezený čas. Zvláště ohrožení jsou pak lidé žijící v blízkosti hlavních silnic, kde mohou navíc emise z automobilové dopravy významně ovlivnit také ovzduší uvnitř domácností. [4] Pro ochranu lidského zdraví je z těchto důvodů je zásadní nalézt strategie ke snížení emisí těchto látek z dopravy.

Jedním z efektivních způsobů řešení tohoto problému jsou takzvané nízkoemisní zóny. Nízkoemisní zóny jsou vymezené oblasti, které omezují přístup automobilů na základě výše jejich emisí, s cílem zlepšit kvalitu ovzduší uvnitř těchto zón. Takovéto nízkoemisní zóny fungují nebo se připravují ve více než 70 městech 8 evropských zemí.

V České republice byl v září 2011 schválena podoba zákona o ovzduší, která městům umožňuje zřizování nízkoemisních zón. O rok a půl později v únoru 2013 bylo schváleno nařízení vlády, které stanovuje podmínky pro zřizování nízkoemisních zón. O zřízení takové zóny uvažuje například Praha, Ostrava, Plzeň, Karlovy Vary nebo Klimkovice.

Dalším významným zdrojem znečištění ovzduší je kouř ze stacionárních zdrojů emisí. Ten dominuje především ve venkovských oblastech. Jedná se především o kouř z nevyhovujících kotlů a kamen na uhlí, které používají lidé v domácnostech. K tomu se dále přidávají uhelné teplárny, elektrárny a průmyslové provozy, které celoročně do ovzduší pumpují další prach a škodlivé plyny..

Zlepšení kvality ovzduší a omezení dopadu smogových situací by šlo dosáhnout třemi zajímavými opatřeními právě směřujícími na lokální topeniště. Především je to pokračování kotlíkových dotací, které motivují domácnosti k výměně svých neúsporných kotlů, dále pak zavedení uhlíkové daně motivující k využívání čistších paliv a konečně také změna zákona umožňující obcím zakázat na svém území vytápění hnědým uhlím. Na úrovni velkých stacionárních zdrojů je řešením postupné omezování spalování uhlí v uhelných elektrárnách, které navíc z větší části vyrábí elektřinu na vývoz. Vytlačování uhlí z malých i velkých zdrojů znečištění ovzduší je navíc zakotveno ve Státní energetické koncepci.

Zdroje

[1] Omar N.Y.M.J., Abas M.R.B., Ketuly K.A., Tahir N.M. (2002): Concentrations of PAHs in atmospheric particles (PM10) and roadside soil particles collected in Kuala Lumpur, Malaysia. Atmos. Environ. 36: 247–254.

[2] Hanedar A., Alp K., Kaynak B., Baek J., Avsar E., Odman M.T. (2011): Concentrations and sources of PAHs at three stations in Istanbul, Turkey. Atmos. Res. 99: 391–399.

[3] Slezakova K., Castro D., Delerue-Matos C., Alvim-Ferraz M.C., Simone Morais S., Pereira M.C (2012): Impact of vehicular traffic emissions on particulate-bound PAHs: Levels and associated health risks. Atmospheric Research 127: 141–147.

[4] Castro D., Slezakova K., Delerue-Matos C., Alvim-Ferraz M.C., Morais S., Pereira M.C. (2010): Contribution of traffic and tobacco smoke in the distribution of polycyclic aromatic hydrocarbons on outdoor and indoor PM2.5. Glob. Nest. J. 12: 3–11.



Komentáře